|
|
Fenomén "Svíták". Historie a současnost populárního zpěvníku (nejen) pro mládež
Pikous, Tomáš ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá evangelický (nejen) mládežnický zpěvník Svítá z pohledu historie i současnosti. Cíle práce jsou popsat tento zpěvník a specifika v něm obsažených písní, prozkoumat jeho historii a zjistit, jak je vnímán současnou mládeží Českobratrské církve evangelické. Tyto cíle odráží i struktura práce. Text práce vychází z rešerše soudobých článků v církevním tisku i dalších pramenů, rozhovorů s pamětníky, a její finální část zpracovává autorův vlastní sociologický výzkum mezi mládeží ČCE.
|
|
|
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
|
|
|
Kázání v době globální pandemie: Reflexe pandemie COVID-19 v kázáních Českobratrské církve evangelické
Horáková, Magdalena ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem kázání a situace posluchače a zkoumá, jakým způsobem se pandemie COVID-19 projevila v kázáních kazatelů Čes- kobratrské církve evangelické. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části se práce nejprve zabývá otázkou funkce a mnohoúčelovosti kázání obecně a poté představuje i některé z možných typologických dělení kázání. Následně se věnuje otázce vztahu kázání, kaza- tele, posluchače a jeho situace. Práce předkládá stručný náhled na vývoj ho- miletického přístupu k posluchači a jeho situaci v zásadních etapách homile- tiky. Dále se věnuje tomu, jak situace posluchače může ovlivnit kázání a vol- bu biblického textu. Následně se zabývá pastoračním aspektem kázání. Ve své praktické části diplomová práce stručně představuje vývoj pandemie COVID- 19 v ČR se zaměřením především na její první fázi a věnuje se tomu, jak pan- demie ovlivnila náboženský život a církve v ČR. Poté se práce přesouvá k re- fexi a analýze čtyř kázání z prostředí ČCE z doby pandemie a zkoumá, jaký dopad měla pandemie a epidemiologická situace na podobu a formu kázání. Základní otázkou při analýze je, jak kazatelé pandemii a epidemiologickou situaci refektovali, jak o ní mluvili, jak v kázání pracovali s biblickým textem a jak v kázání zohledňovali situaci svých...
|
|
|
Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti
Roll, Benjamin ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti se zabývá možnými teologickými východisky pro křesťanskou politickou angažovanost. První kapitola mapuje biblické principy a pasáže inspirativní pro působení křesťanů v dnešní společnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá životem a dílem nejvýraznějšího českobratrského teologa 20. století J. L. Hromádky. Na konkrétních příkladech jeho veřejné činnosti i teologických výpovědí autor ukazuje klíčové myšlenky a zkušenosti, které formovaly postoje k této otázce dodnes přítomné v Českobratrské církvi evangelické. Obě tyto kapitoly tvoří pro autora základní východisko pro poslední kapitolu obsahující nastínění jeho vlastní teologické perspektivy. Tu dává do kontextu osobních zkušeností s politickým aktivismem na obranu liberální demokracie v České republice.
|
|
| |
|
|
Přestupové hnutí v Písku (1918 - 1922)
MATOUŠOVÁ, Věra
Práce se zabývá náboženským děním ve městě Písku mezi léty 1918 {--} 1922. První část se věnuje náboženským souvislostem v kontextu vzniku a rozvoje Československé republiky. Všímá si tzv. {\clqq}kulturního boje``, kdy došlo ke sloučení dvou trendů vývoje {\clqq}pryč od Habsburků`` a {\clqq}pryč od Říma``. Dává do souvislosti reformní hnutí v katolické církvi a vznik Církve československé. Stručně charakterizuje proměny v církvích evangelických a popisuje fenomén přestupového hnutí v návaznosti na sčítáním obyvatelstva v únoru roku 1921. Druhá část se soustřeďuje na konkrétní projevy přestupového hnutí v prostředí Písku. Vychází z pramenů církevní provenience, ze záznamů o ohlášených výstupech a přestupech z náboženských společností a z dobového tisku. Stěžejní je konfrontace činnosti a názorů reprezentantů tří církví: katolické, československé a českobratrské evangelické.
|
host ::
RSS.